SLOVÁCKÉ OUPN
8.2. 2014
Tak a je to tady. Po roce zase tu. Těšil jsem se na tyto závody, protože minulý rok to byly vůbec moje první závody na laně, které jsem absolvoval. Trošku jsem byl nervózní, abych nedopadl hůře než minulý rok. Ne, kvůli ostatním, ale kvůli sobě. Nechtěl bych zažít pocit, že rok člověk maká a neposouvá se dopředu.. Naštěstí jsem měl štěstí - no, spíš sílu :-)
Cesty letos staví Vojta Ličko a Jirka Romanovský. To mě v první chvíli zaskočilo. Kala s Kristýnou to měli minulý rok dobře zmáklé, tak uvidíme, jak se s tím kluci poperou. Cesty silově splnily mé očekávání v podobě těžkých kroků, avšak ne moc dlouhých kroků. Ba naopak bych kroky udělal delší. Říkal jsem si, že Vojtovi každý dopředu na facebooku "zazlíval", že budou dlouhé kroky (jak má v oblibě - a mě sedí). Přišlo mi, že Vojta se tak snažil neudělat moc dlouhé šáhy, až s toho byly nakonec kroky, že by i 150cm lezec v pohodě došáhl.
Kvalifikace
Lezla se klasicky na flash. Pro chlapy i holky byly nachytány dvě cesty. 1Q holky byla obtížnostně kolem 6a, nastoupilo do ní celkem 8 lezkyň, které všechny topovali. 2Q holky už byla těžší. Byla pro ně nachytána cesta 7b. Topovala pouze Jane a Verča Peltrámová.
Pro nás byly nachytány také dvě kvaldy. První prý 6b/b+. No myslím, že 6c bych se nestyděl dát. Začátek po hroznech na stisk, v převislé části madla blízko u sebe, což asi dost lidí překvapilo. Noha až za hlavu apod. 2Q muži už přiostřila. Obtížnost 7c/c+ nakonec pokořil jen Štefan Bednár a Ondra Nevělík. Ondra nám předvedl i brilantní odskok od topu, kde byl poměrně velký odlez, protože nedokázal cvaknout presku. Většina z nás spadla v první těžkém kroku, který byl asi 4 chyty před topem. Také jsem v tomto místě spadl. Nedokázal jsem cvaknout, protože mi nehezky "ruplo" v ruce, tak jsem alespoň tečoval klíčový chyt, kde většina lidí spadla.
Finále
Po pořádném odpočinku a obědové pauze přišlo na řadu ženské finále. Dívky to měli jednodušší než my - postupovali všechny. Finálovka začínala jako naše druhá kvalifikace, doplněná o pár chytů. Většina holek dolezla skoro do části, kde začíná strop. Jen jediná si v něm ale zalezla a to Veronika Peltrámová. Předvedla skvělou podívanou.
Můžů postupovalo celkem 10. Při prohlídce jsem se snažil co nejlépe vymyslet program, hlavně z čeho cvakat, abych neudělal chybu. Cesta vypadala hodně těžce, vlastně ani přesný plán, jak ji lézt jsem neměl. Byly tam chyty, které jsem neznal, tak jsem jen doufal, že tam nějaká hranka bude. Obtížnost cesty tak 8b. Šel jsem na řadu jako 5-tý. Docela nás všechny překvapilo, že to jde tak rychle. Bylo vidět, že ta začáteční bouldrová část asi tak lehká nebude. Dalo se usoudit, že všichni spadli na začátku.
Když jsem nastoupil do cesty, cítil jsem se hodně silně. Nervozita sice byla, ale ne taková, jako minulí ročník těchto závodů. Lézt před lidmi mě hodně baví a hodně motivuje. 1. preska šla v pohodě cvaknout, pak jsem se nadechl a hrnul to nahoru. Pro mě hodně silové kroky, ale vyřešil jsem je technikou. klíčové totiž bylo si odšlápnout do stěny, kde byly dva stupy. Hodně lidí to podle mě lezlo dost blbě a proto taky na to doplatily. Nakonec jsem vypadl v přechodu do vedlejší stěny, kdy bylo potřeba přehodit nohy. Avšak rukama jsem se už sotva držel, měl jsem brutálně natečeno, takže jsem to neudržel. Nakonec z toho bylo senzační 5. místo!!
Zamnou lezl Vláďa Střílek, který se dostal o jeden chyt dál. Michal Rožek skončil 3. Tečoval další chyt. Onra Nevělík se dostal ještě o jeden chyt dál, který tak tečoval. Nejdále se dostal slovenský bouchač Štefan Bednár, který se dostal na začátek stropu o cca 4 chyty dál než Ondra. Zaslouženě si dolezl pro první místo.
Byl jsem hodně spokojený. Měl jsem radost, že jsem dolezl tak daleko. Opravdu nádherný pocit spojený s potleskem diváků...na to budu dlouho vzpomínat.
Děkuji všem organizátorům! Skvělá práce!
 |
| Vyhlášení výtězů a moje parádní 5. místo |
Cesty letos staví Vojta Ličko a Jirka Romanovský. To mě v první chvíli zaskočilo. Kala s Kristýnou to měli minulý rok dobře zmáklé, tak uvidíme, jak se s tím kluci poperou. Cesty silově splnily mé očekávání v podobě těžkých kroků, avšak ne moc dlouhých kroků. Ba naopak bych kroky udělal delší. Říkal jsem si, že Vojtovi každý dopředu na facebooku "zazlíval", že budou dlouhé kroky (jak má v oblibě - a mě sedí). Přišlo mi, že Vojta se tak snažil neudělat moc dlouhé šáhy, až s toho byly nakonec kroky, že by i 150cm lezec v pohodě došáhl.
Kvalifikace
Pro nás byly nachytány také dvě kvaldy. První prý 6b/b+. No myslím, že 6c bych se nestyděl dát. Začátek po hroznech na stisk, v převislé části madla blízko u sebe, což asi dost lidí překvapilo. Noha až za hlavu apod. 2Q muži už přiostřila. Obtížnost 7c/c+ nakonec pokořil jen Štefan Bednár a Ondra Nevělík. Ondra nám předvedl i brilantní odskok od topu, kde byl poměrně velký odlez, protože nedokázal cvaknout presku. Většina z nás spadla v první těžkém kroku, který byl asi 4 chyty před topem. Také jsem v tomto místě spadl. Nedokázal jsem cvaknout, protože mi nehezky "ruplo" v ruce, tak jsem alespoň tečoval klíčový chyt, kde většina lidí spadla.
Finále
Po pořádném odpočinku a obědové pauze přišlo na řadu ženské finále. Dívky to měli jednodušší než my - postupovali všechny. Finálovka začínala jako naše druhá kvalifikace, doplněná o pár chytů. Většina holek dolezla skoro do části, kde začíná strop. Jen jediná si v něm ale zalezla a to Veronika Peltrámová. Předvedla skvělou podívanou.
Můžů postupovalo celkem 10. Při prohlídce jsem se snažil co nejlépe vymyslet program, hlavně z čeho cvakat, abych neudělal chybu. Cesta vypadala hodně těžce, vlastně ani přesný plán, jak ji lézt jsem neměl. Byly tam chyty, které jsem neznal, tak jsem jen doufal, že tam nějaká hranka bude. Obtížnost cesty tak 8b. Šel jsem na řadu jako 5-tý. Docela nás všechny překvapilo, že to jde tak rychle. Bylo vidět, že ta začáteční bouldrová část asi tak lehká nebude. Dalo se usoudit, že všichni spadli na začátku.
Když jsem nastoupil do cesty, cítil jsem se hodně silně. Nervozita sice byla, ale ne taková, jako minulí ročník těchto závodů. Lézt před lidmi mě hodně baví a hodně motivuje. 1. preska šla v pohodě cvaknout, pak jsem se nadechl a hrnul to nahoru. Pro mě hodně silové kroky, ale vyřešil jsem je technikou. klíčové totiž bylo si odšlápnout do stěny, kde byly dva stupy. Hodně lidí to podle mě lezlo dost blbě a proto taky na to doplatily. Nakonec jsem vypadl v přechodu do vedlejší stěny, kdy bylo potřeba přehodit nohy. Avšak rukama jsem se už sotva držel, měl jsem brutálně natečeno, takže jsem to neudržel. Nakonec z toho bylo senzační 5. místo!!
Zamnou lezl Vláďa Střílek, který se dostal o jeden chyt dál. Michal Rožek skončil 3. Tečoval další chyt. Onra Nevělík se dostal ještě o jeden chyt dál, který tak tečoval. Nejdále se dostal slovenský bouchač Štefan Bednár, který se dostal na začátek stropu o cca 4 chyty dál než Ondra. Zaslouženě si dolezl pro první místo.
Byl jsem hodně spokojený. Měl jsem radost, že jsem dolezl tak daleko. Opravdu nádherný pocit spojený s potleskem diváků...na to budu dlouho vzpomínat.
Děkuji všem organizátorům! Skvělá práce!
Video report ze závodů
1. díl
2. díl
