čtvrtek 27. března 2014

2. kolo ČP v lezení na obtížnost Lomnice n/P

Druhé kolo ČP v lezení na obtížnost Lomnice nad Popelkou 2014
 

 
V sobotu 22.3. 2014 se v Lomnici nad Popelkou konalo druhé kolo českého poháru v lezení na obtížnost. Jelikož cesta trvala 3:30h, vstával jsem ráno v 4:15h. Tu noc Daneček málo spal a stále mě budil. Spal jsem tak 4h. V 4:45h jsem vyrazil do Židenic, kde jsem vyzvedával Marka a Monču. Ve Svitavách jsme již byly kompletní. Nabral jsem ještě Verču a Vláďu.

VIDEO Z MÉHO POKUSU VE FINÁLOVÉ CESTĚ


Kvalifikace začínala v 11h. Naše první kvalifikační cesta byla za 7b+, podařilo se mi dolézt do poloviny, kde jsem trochu udělal chybu. Síla by ještě byla. Ale i tak jsem byl spokojený. Druhá kvalda vypadala už od pohledu, že bude těžší. Cesta byla ohodnocena stupněm 7c. Spadl jsem někde v přechodu do stropu, kde to značně přituhovalo.


Kvalifikace I. za cca 7b+. V přechodu do těžké pasáže

Malá skála, která byla úplně obsypána lezci. My jsem si na ní krásně zabouldrovali před finálem
Když byla pauza před finále, rozhodli jsme se vyrazit na nedalekou "Malou skálu" si zaboudrovat. Bylo nádherně, tak jsme nechtěli 4h čekat v budově.


Můj vymyšlený boulder za cca 7a se nám díky teplu nepodařil zdolat
Dali jsme několik těžších boulderů, přidali nějaké vyšlápnuté hovno.... no a zjistili jsme, že se nějak nestíháme vrátit.

 Izolace mužů byla od 15:30h a navigace mi ukázala příjezd v 15:35h!

Navíc cesta samá zatáčka a vesnice. No nakonec jsme to stihli, ale byla to pekelná jízda.














   Do finále jsem postupoval z posledního 12-tého místa. Tzn., že budu lízt první. Takhle jsem první ještě nezačínal, tak jsem se těšil. Byl jsem úplně v klidu. Věděl jsem, že jsem moc nespal, pak 3:30h řídil a ještě před finále docela dost zadrtil na pískovcových bouldrech. No nevadí, řekl jsem si, finále si užiju, ať už dolezu kamkoliv.
Finalisté na ČP v Lomnici nad Popelkou 2014. Já stojím úplně vpravo
Hecuju diváky, aby mi více fandili. Bylo to super! Cestu jsem si užíval
  Byl jsem vyvolán na jeviště. Nervózní jsem nebyl ani trošku. Nastoupil jsem do cesty a ejhle! Druhý chyt se totálně točil. Ne, že by se pootočil. On se točil, jen jsem do něho strčil. Pořádně jsem s ním zatočil, podíval se na rozhodčí a seskočil. Byla mi nabídnuta náhradní izolace a odpočinek 5min. Po minutě jsem vstal a šel na nový pokus - však mě to nijak nerozhodilo a stejně si polezu pro radost, tak ať diváci nečekají.

   Nalezl jsem do cesty. Cítil jsem se hodně silný a hlavně v úplné psychické pohodě. To bylo asi to hlavní, protože se mi podařilo dolézt hodně daleko. Ještě jsem si splnil můj takový malý sen - mávnout na diváky, trošku je hecnout, aby mě fandili. Bylo to super, cestu jsem si úplně užíval a ani mi výrazně nenateklo. Spal jsem v dlouhém nátahu do velkého madla.


V dalším oranžovém chytu (pod modrou strukturou) jsem spadl. I tak jsem měl velkou radost!

  Myslel jsem si, že všichni ostatní dolezou dál. Ale ono NE!! Jeden za druhým padali buď DŘÍVE NEŽ JÁ a nebo v tom stejném chytu co já! To bylo fakt překvapení. Nevěděl jsem, že jsem tak parádně zalezl. Vůbec jsem to nečekal, protože před finále, jak už jsem víše psal, jsme dost na tom Paňťáku bouldrovali.

Finálová cesta, v dalším kroku jsem spadl.



 


Nakonec z toho bylo skvělé
8. místo!! Měl jsem velikou radost. Ale stejně, největší radost jsem měl z toho, že jsem si mohl zalézt ve finále.

To je pro mě největší odměna.

Stěna v Lomnici je přímo na pódiu v kulturáku
Děkuji všem pořadatelům, DJ-ovi, fakt skvělá hudba! Díky, Vláďovi, Márovi, Monče a Verče za parádní den! Bylo to moc super.
 
 
 


 


Žádné komentáře:

Okomentovat